Významná výročí konce 2. světové války – druhé zastavení

1_pametni_desky_s_osobnimi_daty_obeti.jpg
  • 12.5.2021
  • Václav Musílek

Autor kpt. Mgr. Martina Sofie Halíková, pověřená tisková mluvčí KVV HMP. Fotografie převzaty z webu Prahy 8 a  zveřejněny se souhlasem Bc. Michala Švarce z památkové péče ÚMČ Prahy 8.

Bojovali a umírali za naši svobodu – uctění  památky obětí  protifašistického odboje na Kobyliské střelnici

Zastav se na chvíli, krev naše vstoupila do této země, ale my znovu se vzpřímili“, tyto verše Miroslava Floriána jsou vytesány velkými písmeny na jedné ze zdí Kobyliské střelnice – památníku protifašistického odboje. Návštěvníkům tohoto pietního místa připomínají obdivuhodnou sílu a odvahu mužů i žen, kteří se postavili fašistickému zlu za druhé světové války. Právě těmto lidem, kteří bojovali a umírali za naši svobodu, se chceme poklonit. Uctít památku obětí protifašistického odboje přišli 6. května 2021 v omezeném počtu a za přísných hygienických opatření zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu, člen představenstva Městského úřadu Prahy 8 a zástupce ředitele našeho Krajského vojenského velitelství hlavní město Praha pplk. Ing. Pavel Kácl, MBA.

1_pametni_desky_s_osobnimi_daty_obeti.jpg
2_verse_basnika_miroslava_floriana.jpg

Kobyliská střelnice je spojena s krutým kolotočem poprav. Byla zřízena už v roce 1890 a původně sloužila pro výcvik pěchoty. Tamní konírnu v době okupace Němci proměnili na věznici a v severní části střelnice zřídili hromadné popraviště. Zde vyvraždili bez ohledu na věk, vzdělání či sociální postavení elitu českého národa, mimo jiné Aloise Eliáše, Vladislava Vančuru, Evžena Rošického a také skupinu občanů obce Lidice.
V období od 30. září 1941 do 7. května 1945 podle neúplných seznamů zde bylo popraveno více než 755 lidí. Mezi nimi bylo i mnoho významných vědců, umělců, politiků a vojáků. Po osvobození v roce 1945 bylo popravčí místo symbolicky označeno dřevěným křížem s trnovou korunou. V roce 1978 byla ke kříži umístěna bronzová plastika „Nepokořená vlast“ od akademického sochaře Miloše Zeta. Pamětní desky s osobními daty obětí jsou umístěny proti popravčímu místu. Nápisy na kovových deskách uvádějí kromě jména také hodinu, den, měsíc a rok popravy. Za jménem je též uveden věk jednotlivých osob. Celé místo památníku bylo dne 28. února 1978 prohlášeno usnesením české vlády za národní kulturní památku.
Na hrůzy nacismu nesmíme zapomínat. Nemůžeme být lhostejní k hlasatelům fanatismu kdekoli na světě. Bohužel v mnoha evropských zemích se stále setkáváme s projevy nenávisti vůči jiným rasám nebo náboženským skupinám. Proto je nutné si stále připomínat, kam až může tato nevraživost a nenávist zajít.